Papoušek kakariki – vše o chovu
Kakariki, někdy nazývaný také novozélandský papoušek, patří mezi nejzajímavější druhy pro domácí chov. Je menší než korela, ale svým temperamentem a zvědavostí ji snadno předčí. Tito ptáci nejsou jen okrasou klece – jsou to neúnavní průzkumníci, běžci, skokani a společníci, kteří dokážou svému chovateli přinést každý den dávku energie a humoru.
Pocházejí z Nového Zélandu, kde obývají husté křoviny a nízké lesy, a jejich přirozené chování je velmi aktivní – většinu času tráví na zemi, kde hledají potravu. I v zajetí si zachovávají tuto zvláštnost: rádi běhají, šplhají, hrají si a vše musí prozkoumat.
Původ a vědecký název
Papoušek kakariki patří do rodu Cyanoramphus a pochází z Nového Zélandu a jeho přilehlých ostrovů.
Jeho název „kakariki“ pochází z maorštiny a znamená malý zelený papoušek (kākā – papoušek, riki – malý).
Do Evropy se dostal už v 19. století a díky svému přátelskému temperamentu se rychle stal oblíbeným druhem mezi chovateli.
Ve volné přírodě žije v malých skupinách, vyhledává otevřené porosty a travnaté oblasti. Na rozdíl od většiny papoušků tráví spoustu času na zemi, kde hledá semena, bobule nebo drobný hmyz.
Jak kakariki vypadá
Kakariki je menší papoušek o délce kolem 27 cm včetně dlouhého ocasu a váze přibližně 60–90 gramů. Má štíhlejší postavu, dlouhé křídla a typický krátký, zahnutý zobák.
Základní zbarvení je zelené, ale existuje více druhů a barevných mutací – od červené až po žlutou či modrou variantu.
Nejznámější druhy:
- Kakariki červenočelý (Cyanoramphus novaezelandiae) – zelené tělo s červenou skvrnou nad zobákem a proužkem přes čelo.
- Kakariki žlutočelý (Cyanoramphus auriceps) – na čele má žlutou skvrnu, zbytek hlavy je světle zelený.
- Kakariki modrý – barevná mutace červenočelého druhu, v modravém odstínu peří.
- Kakariki žlutý (lutino) – genetická mutace s úplně žlutým peřím a červenýma očima.
Pohlaví je možné rozeznat podle drobných rozdílů – samec bývá větší, s robustnějším zobákem, samice má hlavu jemnější a drobnější postavu.
Povaha a chování
Pokud hledáte papouška, který „neposedí“, kakariki je ideální volbou. Je extrémně živý, přátelský a stále v pohybu. Místo vysedávání na bidýlku raději běhá po dně klece, skáče po hračkách nebo zkoumá všechno, co se v jeho dosahu hýbe.
Jeho oblíbenou činností je „kopírování“ chování lidí – rád sleduje, co děláte, a často se zapojuje pískáním či švitořením.
Kakariki je papoušek s obrovskou osobností: umí být láskyplný, zábavný, ale i trochu neposedný. V bytě se rychle zabydlí a naváže silný vztah se svým chovatelem.
Na druhou stranu nepatří mezi klidné ptáky – je to malý dobrodruh, který potřebuje volnost a prostor k pohybu. Pokud ho necháte delší dobu zavřeného bez pozornosti, začne se nudit a může být hlučnější nebo okusovat vybavení klece.
Agresivita a soužití s jinými ptáky
Kakariki je většinou mírumilovný, ale také velmi temperamentní. V době toku nebo při obraně svého prostoru může být samčí jedinec vůči jiným druhům ptáků agresivní.
Doporučuje se proto nechovat kakarikiho společně s menšími, klidnými druhy (např. zebřičkami nebo kanáry), které by mohl svým temperamentem stresovat.
Ve skupině více kakarikiů funguje hierarchie – samci mezi sebou soupeří, ale pokud mají dost prostoru, konflikty bývají minimální.
Chov a podmínky
Kakariki je ideální papoušek pro chov v bytě i ve venkovní voliéře.
Miluje pohyb, a proto je důležité, aby měl dostatek prostoru – minimální velikost klece pro pár je 100 × 60 × 80 cm, lépe však prostornější voliéra s možností volného letu.
Pro aktivní chov jsou ideální hliníkové voliérové stavebnice ALUHOBBY, které umožní snadné čištění, stabilní konstrukci a možnost rozšíření.
Klec nebo voliéra by měla obsahovat:
- různé bidýlka, houpačky a větvičky (ideálně z ovocných stromů),
- misky na potravu a vodu,
- koupelničku – kakariki se velmi rádi koupe, někdy i několikrát denně,
- bezpečné hračky z dřeva nebo přírodních materiálů.
Ptáci jsou otužilí, ale nesnášejí průvan. V zimě je vhodné chránit je před mrazem a v létě zajistit stín a dostatek čerstvého vzduchu.
Hračky a zábava
Kakariki je neúnavný hráč. Potřebuje mít stále co dělat, jinak začne demolovat vybavení klece.
Vhodné jsou hračky z přírodních materiálů, houpačky, lana, dřevěné kuličky nebo větvičky.
Rád kouše, šplhá, běhá po dně klece a vyhledává nové předměty.
Hračky pravidelně obměňujte, aby se nenudil.
Dá se chovat v bytě?
Ano – kakariki je jako stvořený pro bytový chov, pokud má dost volného pohybu.
Je přátelský, dobře snáší běžné domácí teploty a dokáže se naučit režimu domácnosti.
Jen počítejte s tím, že je velmi aktivní a občas hlučnější – zvlášť ráno a večer.
Ideální je dopřát mu pravidelný volný let po místnosti, minimálně několikrát týdně. Předtím ale zkontrolujte, že nejsou otevřená okna ani nebezpečné předměty (svíčky, rostliny, ventilátory).
Čím krmit kakarikiho
Kakariki není vybíravý, ale potřebuje pestrou a vyváženou stravu.
Základem je směs semen pro střední papoušky – proso, oves, slunečnice, lnička a lesknice.
Denně by měl dostávat i čerstvou zeleninu a ovoce:
- zelenina: mrkev, brokolice, kukuřice, paprika, okurka, listová zelenina, pampeliška, špenát (jen občas), cuketa, hrášek, kedlubna;
- ovoce: jablko, hruška, hrozno, jahody, maliny, banán, pomeranč;
- doplňky: sépiová kost, grit, vápník, vaječné krmivo (hlavně při hnízdění).
Čím kakarikiho nekrmit
Vyvarujte se potravin, které jsou toxické nebo nevhodné pro papoušky:
- avokádo, čokoláda, alkohol, kofein,
- cibule, česnek, rebarbora, syrové brambory,
- slaná, smažená nebo kořeněná jídla.
Pozor také na přehnané množství slunečnice – kakariki ji miluje, ale příliš tuků může vést k obezitě a poškození jater.
Jak často krmit
Ideální je krmit 2× denně menší dávkou, ráno a večer.
Voda musí být vždy čistá a k dispozici neustále. Kakariki je velmi aktivní, takže potřebuje dost energie, ale zároveň se snadno „přejí“. Sledujte, kolik potravy skutečně spotřebuje, a přizpůsobte množství jeho pohybu.
Ochočení a kontakt s člověkem
Kakariki je inteligentní, zvědavý a nebojácný papoušek – často si k člověku najde cestu sám.
Při ochočování pomáhá klidný hlas a pamlsky – například kousek jablka nebo prosa. Na rozdíl od jiných druhů reaguje spíše na pozornost a hru než na povely.
Rád přistává na rameni, zkoumá vlasy nebo knoflíky a sleduje, co děláte.
Pokud mu dopřejete denní kontakt, dokáže být velmi přítulný a interaktivní. Kakariki je ale osobnost – občas potřebuje prostor, chvíli si „povídat sám“ a pak se zase vrátí.
Umí kakariki mluvit?
Kakariki nemluví tak jako andulky nebo žako, ale umí napodobovat zvuky, melodie i intonaci hlasu.
Někteří jedinci se dokážou naučit jednoduchá slova, ale většina používá spíš pískání, cvrlikání a zvuky, které slyší v domácnosti – budík, telefon nebo mikrovlnku.
Učí se napodobováním: pokud s ním často komunikujete a mluvíte pomalu, může si zapamatovat krátké fráze nebo melodické tóny.
Hnízdění a chov v páru
Kakariki dospívá přibližně v 8–10 měsících.
V době toku bývá sameček velmi aktivní – zpívá, tancuje, zvedá křídla a snaží se samici zaujmout. Samička vyhledává hnízdo a staví ho z větviček, trávy nebo dřevité vlny.
Hnízdní budka by měla mít přibližně 20 × 20 × 25 cm a vletový otvor kolem 5 cm.
Samice snáší 4–6 vajec, která zahřívá asi 20 dní. Samec ji během sezení krmí a po vylíhnutí mláďat pomáhá s krmením. Mláďata opouštějí budku po 5 týdnech.
Zdraví a časté nemoci
Kakariki je odolný druh, ale i on potřebuje pravidelnou péči a čisté prostředí.
Nejčastější problémy:
- vápenka (roztoči) – projevuje se šupinatěním ozobí a nohou,
- respirační onemocnění z průvanu nebo prašného prostředí,
- obezita z tučného krmiva,
- stres nebo nuda, které mohou vést ke škubání peří.
Prevencí je čistota, kvalitní krmení, dostatek světla, čerstvého vzduchu a kontakt se svým majitelem.
Cena kakarikiho
Cena závisí na druhu a barevné mutaci:
- běžní červenočelí a žlutočelí kakariki: 1 000–1 500 Kč,
- mutace (lutino, modrý, skořicový): 1 800–2 500 Kč,
- ručně dokrmení jedinci: až 3 000 Kč.
Při nákupu sledujte, zda má pták čisté nohy, lesklé peří, jasné oči a je aktivní. Vyhněte se ptákům s rozcuchaným peřím nebo dýchacími potížemi.
Délka života
Kakariki se v zajetí dožívá 10 až 15 let, výjimečně i více.
Délku života ovlivňuje kvalita péče, strava a psychická pohoda. Papoušci, kteří mají partnera nebo častý kontakt s člověkem, žijí zpravidla déle a působí vyrovnaněji.
Zajímavosti o kakariki
- Kakariki znamená v maorštině malý zelený papoušek.
- Tito papoušci rádi běhají – jejich chůze připomíná drobné kuřátko.
- Patří mezi nejlepavější papoušky – rádi zkoumají věci zobákem a tlapkami.
- Umí plavat a milují koupání, někdy i ve vodní misce několikrát denně.
- Dokážou si vytvořit velmi silné pouto se svým chovatelem.
- Patří k málu druhům, které se mohou ve voliéře chovat celoročně i v mírném podnebí.
Časté dotazy na papouška kakariki (FAQ):
Může kakariki mluvit?
Jen omezeně – některé jedince lze naučit pár slov, ale většina používá vlastní zvuky a melodie. O to výrazněji však komunikuje svým chováním a výrazem těla.
Jak poznám samce a samici?
Samec bývá větší, má širší hlavu a mohutnější zobák. U samice je hlava užší a celkově působí jemněji.
Dá se kakariki chovat v bytě?
Ano, velmi dobře. Je přátelský a čistotný, ale potřebuje prostor k pohybu a volný let alespoň několikrát týdně.
Jak dlouho se kakariki dožívá?
Průměrně 10–15 let, podle stravy a podmínek chovu. V dobré péči může žít i déle.
Jak často krmit?
Ráno a večer menší porci směsi doplněnou čerstvou zeleninou. Voda musí být stále čerstvá.
Je kakariki agresivní?
Většinou ne, ale v době toku nebo při obraně hnízda může být samčí jedinec teritoriální. Doporučuje se dostatek prostoru, pokud chováte více ptáků.