Andulka vlnkovaná - vše o chovu
Andulka vlnkovaná (Melopsittacus undulatus) je právem považována za nejznámějšího a nejoblíbenějšího papouška světa. Tento drobný, živý a přátelský pták pochází z Austrálie, kde tvoří obrovská hejna čítající tisíce jedinců. Díky své učenlivosti, inteligenci a nenáročnosti se stal symbolem domácího chovu. Ať už si přejete mluvícího mazlíčka, nebo společníka do voliér, andulka je dokonalou volbou pro začátečníky i zkušené chovatele.
Původ a vědecký název
Vědecký název andulky zní Melopsittacus undulatus, což v překladu znamená „zpěvavý papoušek s vlnkovaným peřím“. Tento druh byl popsán již v roce 1805 a dodnes zůstává jediným zástupcem svého rodu.
Andulky pocházejí z Austrálie, kde obývají otevřené stepi, polopouště a suché oblasti s přístupem k vodě. Ve volné přírodě se živí semeny trav a bylin, přičemž podnikají dlouhé přesuny v závislosti na dešťových obdobích.
Jak andulka vypadá
Andulka vlnkovaná měří přibližně 17–20 cm, váží kolem 30–40 g a vyznačuje se štíhlou postavou a dlouhým ocasem. Na hlavě má typické „vlnkování“ – jemné tmavé čárky, které daly druhu jméno.
- Sameček má obvykle sytější barvy a modré ozobí.
- Samička má ozobí béžové nebo hnědavé, které tmavne v době hnízdění.
Dnes existuje více než 30 barevných mutací:
- Zelená – přírodní zbarvení divokých andulek.
- Modrá a fialová – velmi oblíbené v domácích chovech.
- Žlutá a bílá – mutace s redukovaným pigmentem.
- Růžová a duhová – atraktivní kombinace vzniklé šlechtěním.
- Výstavní andulky – větší, robustnější forma s mohutnější hlavou a bohatším peřím.
Povaha a chování
Andulka je mimořádně společenský a hravý pták. Miluje pozornost, interakci a komunikaci se svým chovatelem. Je zvídavá, učenlivá a vnímavá – reaguje na hlas, pískání i melodie.
Nejlépe prospívá v páru nebo malé skupince. Samotná andulka může trpět stresem, apatií nebo si začne škubat peří. Pro samostatný chov se andulce musíte hodně věnovat a trávit s ní dostatek času.
Při dostatečné péči se z andulky stává oddaný společník, který denně překvapuje svým chováním i schopností napodobovat lidskou řeč.
Jak chovat andulku
Andulky lze chovat jak v bytě, tak ve venkovní voliérách. Potřebují dostatek světla, čerstvého vzduchu a bezpečné prostředí bez průvanu.
- Velikost klece: minimálně 80 × 50 × 50 cm pro pár, ideálně větší.
- Materiál: vhodné jsou hliníkové konstrukce s pletivem o průměru 1,2–1,5 mm.
- Výbava: přírodní bidýlka různých průměrů, houpačky, koupelnička, krmítko a pítko.
Pokud chováte více andulek, doporučuje se voliéra pro andulky, kde mají dostatek prostoru k letu. Hliníkové voliéry ALUHOBBY jsou lehké, pevné a snadno se udržují, což ocení každý chovatel.
Andulky jsou denní ptáci – potřebují alespoň 10 hodin světla denně a 8–10 hodin nočního klidu.
Hračky a zábava
Andulky jsou hravé a potřebují každodenní stimulaci.
Oblíbené jsou houpačky, lana, zvonečky a kousací hračky ze dřeva nebo sisalu. Hračky pravidelně obměňujte, aby pták neztratil zájem.
Zejména v páru si andulky hrají společně – přenášejí předměty, zkoumají prostor a napodobují zvuky. Hra je pro ně formou fyzické i duševní aktivity.
Krmení pro andulky
Základ tvoří směs pro malé papoušky obsahující proso, oves, senegalské proso a lničku.
Doplňte ji o:
- čerstvé ovoce (jablko, hruška, hrozno)
- zeleninu (mrkev, brokolice, paprika, nať mrkve a kedlubny)
- bylinky (meduňka, bazalka, listy pampelišky, kopřiva (mladé listy), kopr)
- větvičky z ovocných stromů pro obrušování zobáku (bez postřiku a chemického ošetření)
- sépiovou kost, grit a minerální kámen
Veškerá zelenina a bylinky by měly být v BIO kvalitě- tedy bez postřiků a chemických ošetření. Je důležité vše vždy před podáváním řádně omýt.
Jak často krmit: Ideální je aby andulka měla k potravě volný přístup, zbytky ovoce a zeleniny je třeba odstraňovat, aby nezplesnivěly. Zelenina a ovoce je jen na zpestření a neměla by se podávat každý den. Také je dobré střídat druhy.
Voda by měla být vždy čerstvá a měněna alespoň 1× denně. V horku i 2× denně.
Co andulky nesmí
Přestože andulky milují ovoce, zeleninu a bylinky, existují potraviny, které jsou pro ně toxické nebo nevhodné. Vyhněte se především těmto druhům:
- Avokádo – obsahuje látku persin, která je pro ptáky jedovatá i v malém množství.
- Cibule a česnek – poškozují červené krvinky a mohou způsobit vnitřní krvácení.
- Rebarbora – obsahuje kyselinu šťavelovou, která blokuje vstřebávání vápníku.
- Syrové brambory a zelené části rajčat – obsahují solanin, toxický alkaloid.
- Citrusy (ve větším množství) – mohou dráždit trávící trakt, zejména pomerančová a citronová kůra.
- Špenát a mangold (často podávané) – při častém podávání působí podobně jako rebarbora, proto jen výjimečně.
- Sladké pečivo, čokoláda, káva, alkohol a slané potraviny – jsou pro andulky zcela nevhodné, způsobují otravy a metabolické poruchy.
- Bylinky s vysokým obsahem silic (např. šalvěj, máta, tymián) – podávejte jen v malém množství nebo vůbec, protože mohou zatěžovat játra.
Přepeřování andulek
Přepeřování je přirozený proces, při kterém andulka vyměňuje staré peří za nové, obvykle dvakrát ročně – na jaře a na podzim. V tomto období může působit neupraveně, ztrácet peří po celém těle a být unavenější. Jde o fyziologický jev, nikoli nemoc. Důležité je zajistit andulce klid, vyváženou stravu bohatou na bílkoviny a minerály, dostatek čerstvé vody a možnost koupání.
Pomáhá také přidání vitamínových doplňků, zejména biotinu, zinku a vitamínu A, které podporují růst zdravého peří a regeneraci kůže.
Hnízdění a tok andulek
Andulky dospívají pohlavně zhruba ve věku 6–8 měsíců, ale s hnízděním je vhodné počkat až do jednoho roku, kdy jsou ptáci fyzicky i psychicky vyzrálí.
Období toku se projevuje zvýšenou aktivitou, častým zpěvem a vzájemným krmením mezi párem. Sameček se dvoří samičce zvedáním křídel, kýváním hlavy a tichým zpíváním. Po vytvoření pevného páru samička vyhledává hnízdní budku – ideálně o rozměrech přibližně 25 × 15 × 15 cm s vletovým otvorem kolem 4 cm.
Snáší obvykle 4–6 bílých vajec, na kterých sedí asi 18 dní. Sameček ji v té době krmí a po vylíhnutí pomáhá s péčí o mláďata. Mladé andulky opouštějí budku po 30–35 dnech a zůstávají s rodiči ještě několik dnů, než se zcela osamostatní.
Během období toku dochází u samic andulek ke zřetelným změnám barvy ozobí, které je spolehlivým ukazatelem jejich pohlavní aktivity. Ozobí samice výrazně ztmavne a získá hnědou barvu, často s lehce zdrsnělým povrchem. U některých jedinců může být dokonce mírně zrohovatělé. Tyto změny jsou způsobeny hormonálními procesy souvisejícími s přípravou na hnízdění.
Po skončení hnízdní sezóny se barva ozobí postupně vrací do světlejšího odstínu béžové nebo šedé. U samců naopak zůstává ozobí v době toku jasně modré a hladké, což signalizuje jejich připravenost k páření.
Pokud máte samici andulky jako mazlíčka a nechcete ji nechat hnízdit, je důležité tokové chování zklidnit, aby nedošlo k nadměrnému stresu nebo kladení neoplozených vajec. V období toku bývá samice aktivnější, více hrabe v podestýlce, zkouší hledat dutiny a může být i podrážděná.
Zde je několik kroků, jak situaci zvládnout:
- Odstraňte vše, co připomíná hnízdo – budky, krabice, misky či tmavé kouty, kam by mohla zalézat.
- Zkraťte dobu světla na 8–10 hodin denně, protože delší osvětlení stimuluje hormony spouštějící hnízdní období.
- Omezte tučná a bílkovinná krmiva (např. vaječné směsi, klíčené zrní), která podporují tvorbu vajec.
- Zachovejte klidný režim, dopřejte jí dostatek hraček, pohybu a interakce, aby se zaměstnala.
- Pokud samice i přesto snese vajíčka, nechte ji je několik dní zahřívat, a poté je nenápadně odstraňte – tím se hormonální cyklus obvykle přeruší.
Tímto šetrným přístupem pomůžete andulce zvládnout období toku přirozeně, bez stresu a bez nežádoucího rozmnožování.
Komunikace andulek
Andulky komunikují nejen hlasem, ale i řečí těla. Čepýření peří je běžné chování, které značí pohodu a uvolnění – pták si tak čistí peří a reguluje teplotu těla. Krátké načepýření až nafouknutí po probuzení nebo po koupeli je projev spokojenosti.
Dlouhodobé načepýření a apatie může signalizovat únavu či nemoc.
Broukání (tiché mumlání nebo pískání) je naopak známkou radosti a sociálního kontaktu – andulka si tím „povídá“ sama se sebou nebo s člověkem. Kývání hlavou, natahování křídel či zvedání peří na hlavě jsou projevy zvědavosti a nadšení.
Naopak útočné syčení, zvednutý zobák a nafouknuté peří na hlavě značí podráždění nebo obranu. Porozumění těmto signálům pomáhá lépe rozpoznat náladu ptáka a posílit vzájemnou důvěru.
Jak ochočit andulku
Ochočení andulky vyžaduje trpělivost, klid a pravidelný kontakt. Nejlépe se ochočují mladé andulky, které ještě nemají zakořeněný strach z lidí. První krok je získání důvěry – mluvte na ptáka tichým hlasem, pohybujte se pomalu a nabízejte mu pamlsky (např. senegalské proso) přes mřížku klece.
Jakmile začne bez obav přijímat potravu z ruky, můžete ji pomalu vkládat dovnitř klece a nechat andulku, aby na ni sama vylezla. Postupem času si zvykne i na doteky a volný pohyb po ruce. Důležité je být důsledný a trénovat každý den, nejlépe ve stejnou denní dobu, aby si andulka vytvořila jistotu a rutinu.
Pouštění andulky z klece
Andulku je vhodné pouštět z klece pravidelně, ideálně každý den alespoň na 30–60 minut, aby si mohla protáhnout křídla a udržet kondici. Před vypuštěním zajistěte místnost – zavřete okna, zatemněte skla, vypněte ventilátory a schovejte nebezpečné předměty.
Pták by měl mít možnost bezpečně přistávat, například na bidýlkách nebo opěradle židle. Ideální je vytvořit andulce svůj prostor, takzvaný „hrací strom“ z větve, nejlépe ovocného stromu, která je připevněná ke zdi nebo v květináči. Na větev můžete zavěsit hračky, pamlsky. Další variantou je také hrací hřiště, které už je pro andulku přizpůsobené.
Nikdy ji nechytejte násilím – nechte ji, ať se sama vrátí do klece, nejlépe večer nebo po vložení oblíbeného pamlsku. Pokud ji však potřebujete dostat do klece dříve, můžete ji nabídnout bidlo s pamlskem, na které přeleze a vy ji do klece odnesete.
Pravidelný volný let zvyšuje její fyzickou kondici, psychickou pohodu i důvěru k chovateli.
Mluvení a učení mluvení
Andulka je jedním z nejlepších „mluvících“ druhů mezi malými papoušky.
Samečci se učí mluvit snáze a jejich výslovnost bývá zřetelnější. Pokud se s ptákem pravidelně komunikuje, dokáže se naučit i desítky slov a krátké věty.
Jak naučit andulku mluvit:
- vyberte mladého jedince, ideálně ručně dokrmeného,
- mluvte na něj často klidným hlasem, vždy používejte stejná slova,
- opakujte krátké fráze a odměňujte zájem o komunikaci,
- trénujte pravidelně ráno a večer, kdy je pták nejvíce vnímavý.
Za jak dlouho se andulka naučí mluvit: první slova zvládne po 1–3 měsících trpělivého tréninku.
Délka života
Při správné péči se andulky dožívají 8–12 let, v ideálních podmínkách i více než 15 let.
Délku života ovlivňuje kvalita krmení, pohyb, čistota prostředí a genetika. Domácí andulky často žijí déle než ty chované ve venkovních voliérách, protože nejsou vystaveny výkyvům počasí.
Nemoci a prevence
Andulky jsou poměrně odolné, přesto se mohou potýkat s některými běžnými nemocemi:
- roztoči v oblasti ozobí nebo kloaky,
- záněty dýchacích cest,
- bakteriální infekce při špatné hygieně,
- onemocnění jater z nevhodné stravy (příliš mnoho tuků).
Prevencí je pravidelná výměna podestýlky, dostatek světla, vyvážené krmení a dostatek pohybu. Vhodné je i podávání vitamínových doplňků zejména v zimním období.
Vápenka u andulek
- Roztoči, známí mezi chovateli jako vápenka (Cnemidocoptes pilae), patří k nejčastějším parazitům postihujícím andulky.
- Napadají především ozobí, nohy a okolí očí, kde vytvářejí bělavé, drsné nánosy připomínající vápenaté krusty – odtud název vápenka.
- Postižená místa mohou svědit, praskat a pták si je často drbe. Neléčená vápenka může způsobit i deformaci zobáku.
- K nákaze dochází přímým kontaktem s infikovaným ptákem nebo přes kontaminované bidýlko či krmítko. Základem léčby je izolace nemocného jedince a ošetření antiparazitární mastí nebo kapkami na bázi ivermektinu. Klec či voliéra musí být důkladně vyčištěna a dezinfikována. Dřevěné prvky jako hračky a bidla vyhodit.
- Prevencí je udržování čistoty prostředí, vyvážená strava a dostatek vitamínů A a E, které posilují imunitu a zdraví kůže.
Cena a prodej
Běžná andulka stojí kolem 200–400 Kč, ručně dokrmené nebo vzácné mutace mohou dosahovat 1 000–1 500 Kč.
- Ručně dokrmené andulky jsou zvyklé na člověka, snadno se ochočují a mluví dříve.
- Výstavní andulky mají mohutnější tělo a klidnější povahu, vhodné spíše pro chov než mazlení.
Při nákupu vybírejte andulky od ověřených chovatelů – měli by být čilí, mít lesklé peří, čisté nozdry a jasný pohled.
Proč si andulku pořídit
Andulka vlnkovaná je dokonalým příkladem toho, jak drobný pták dokáže přinést do domácnosti radost, barvu i život. Je nenáročná, přátelská, učenlivá a mimořádně společenská.
Díky své přizpůsobivosti se hodí jak pro začínající chovatele, tak pro zkušené milovníky papoušků. Pokud jí dopřejete dostatek prostoru, podnětů a péče, odmění se vám oddaností i svým veselým zpěvem.
Zajímavosti o andulkách
- Andulky se ve volné přírodě sdružují do hejn čítajících i několik tisíc jedinců.
- Dokážou rozpoznat až 100 různých slov a tónů.
- Rekordní andulka jménem Puck zvládla přes 1700 slov.
- V Austrálii migrují podle dostupnosti vody a potravy.
- Jejich zpěv má různé melodie – každá andulka má „vlastní hlasový podpis“.
- Andulky vidí v UV spektru, díky čemuž vnímají barvy, které lidé nevidí.
- Mláďata se líhnou slepá, ale po týdnu začínají reagovat na hlas rodičů.
- V chovu existují mutace jako fialová, duhová či albín s červenýma očima, které jsou mimořádně žádané.
Časté dotazy na andulky (FAQ):
Umí andulka mluvit?
Ano, andulka patří mezi nejlépe mluvící papoušky. Naučí se opakovat slova i krátké věty, zejména pokud se s ní denně mluví klidným hlasem. Samečci se učí rychleji než samičky.
Kolika let se andulka dožívá?
Průměrná délka života je 8–12 let, ale při správné péči a kvalitní výživě může žít i 15 let. Na délku života má vliv čistota klece, světlo a dostatek pohybu.
Jak často krmit andulku?
Ideální je aby měla volný přístup k směsi zrní pro malé papoušky. Voda musí být stále čerstvá a k dispozici po celý den, aby pták zůstal v kondici.
Dá se andulka chovat v bytě?
Ano, andulka se velmi dobře přizpůsobí životu v bytě. Potřebuje však dostatek světla, volný let alespoň několikrát týdně a klidné místo bez průvanu.
Kolik stojí andulka?
Běžná andulka stojí 200–400 Kč, ručně dokrmené nebo barevně vzácné mutace až kolem 1 000 Kč. Cena odráží stáří, zbarvení i povahu ptáka.
Jak poznám samce a samici?
Samec má modré ozobí, samice béžové až hnědé a má bílé kroužky kolem nozder. U mladých andulek je ozobí světlejší a barva se ustálí až po několika měsících.
Jak naučit andulku mluvit?
Nejlépe reagují mladé andulky chované v úzkém kontaktu s člověkem. Mluvte na ně pomalu, opakujte stejná slova a chvalte je. První výsledky se obvykle objeví po několika týdnech.