Agapornis, známý mezi chovateli jako papoušík lásky, patří mezi nejpřátelštější a nejvěrnější druhy drobných papoušků. Své jméno si vysloužil díky tomu, že s partnerem tráví celý život – neustále se navzájem čistí, krmí a komunikují. Tito energičtí a zvědaví ptáci pocházejí z Afriky, kde obývají savany i okraje lesů. Jsou oblíbení pro svou inteligenci, hravost a pestré zbarvení. Při správné péči se dožívají více než deseti let a stávají se věrnými společníky člověka i svého druhu.
Původ a vědecký název
Rod Agapornis tvoří devět druhů papoušků pocházejících převážně z afrického kontinentu a Madagaskaru. Název vznikl z řeckých slov agape (láska) a ornis (pták) – doslova tedy „pták lásky“.
V přírodě žijí agapornisové ve stálých párech nebo malých hejnech. Díky své společenské povaze a přizpůsobivosti se velmi dobře adaptovali na život v zajetí. Jsou chováni více než 150 let a patří mezi nejrozšířenější drobné papoušky na světě.
Jak agapornis vypadá
Agapornisové dorůstají délky 13–17 cm a váží přibližně 40–60 gramů. Jsou robustnější než andulky, mají krátký ocas, silný zobák a kompaktní tělo. Vynikají pestrým zbarvením – zeleným, modrým, žlutým či oranžovým, často v kombinacích typických pro jednotlivé druhy.
Pohlaví se u většiny agapornisů vizuálně nerozezná, a proto se u chovatelů běžně využívá DNA test.
Nejčastěji chované druhy:
- Agapornis růžohrdlý (A. roseicollis) – růžová hruď, zelené tělo, oblíbený pro domácí chov.
- Agapornis škraboškový (A. personatus) – černá hlava, žlutý límec, kontrastní zbarvení.
- Agapornis fischerův (A. fischeri) – oranžová hlava, zelené tělo, modrý ocas.
- Agapornis taranta (A. taranta) – převážně zelený druh s červeným čelem u samců.
- Agapornis hnědohlavý a černotvářý – drobnější druhy s klidnější povahou.
Povaha a typické chování agapornisů
Agapornisové jsou aktivní, odvážní a nesmírně společenští. Rádi komunikují pískáním a zkoumají své okolí. Mají silné sociální instinkty – tráví většinu času vedle partnera, s nímž si vytvářejí velmi úzké pouto. Často se navzájem krmí a společně spí přitisknutí k sobě.
Projevují však i územní chování, zejména samice v době hnízdění bývají ochranitelské a mohou být agresivní vůči jiným ptákům. Proto je nevhodné chovat různé druhy agapornisů ve stejné voliéře.
Typické je také jejich „stavitelské“ chování – samice nosí větvičky, traviny či kousky papíru pod křídly a staví si z nich hnízdo. Je to silný instinkt, který se může projevit i v domácím prostředí.
Chov a prostorové nároky
Agapornis se dá úspěšně chovat v bytě i ve venkovní voliéře. Potřebuje ale dostatek prostoru, protože rád létá a pohybuje se po konstrukci klece.
Pro pár je minimální velikost klece 80 × 50 × 50 cm, ale čím větší prostor, tím lépe. Vhodnější jsou hliníkové klece ALUHOBBY, které jsou odolné a snadno čistitelné.
Upřednostňujte černé eloxované nebo hliníkové voliéry a klece– jsou bezpečné a mají dlouhou životnost. Komaxitované povrchy se pro chov ptáků nedoporučují kvůli možné škodlivosti při olupování.
V kleci by neměly chybět bidýlka různé tloušťky, houpačky, zvonečky, hračky na okusování a koupelnička. Místo by mělo být klidné, světlé, chráněné před průvanem a přímým sluncem.
V bytě se doporučuje umožnit papouškům volný let alespoň několikrát týdně, ideálně v zabezpečené místnosti bez nebezpečných předmětů.
Hračky a duševní stimulace
Agapornisové potřebují denní zábavu – jinak se mohou začít nudit, být hluční nebo okusovat peří. Vhodné jsou přírodní hračky z dřeva, lana, houpačky a zvonečky.
Rádi objevují nové věci, a tak je dobré hračky pravidelně obměňovat. Zábava udržuje jejich psychickou pohodu a posiluje důvěru vůči chovateli.
Krmení a pitný režim
Základ krmiva tvoří směs semen pro malé a střední papoušky (proso, lnička, oves, trochu slunečnice). Doplnit ji lze čerstvým ovocem (jablko, hruška, hrozno, banán) a zeleninou (mrkev, paprika, brokolice, kukuřice).
Důležité jsou i minerální doplňky – sépiová kost, grit, minerální kámen, a při hnízdění vaječné krmivo.
Krmení by mělo probíhat 2× denně v menších dávkách, voda musí být stále čistá a čerstvá.
Čím agapornise nekrmit
Agapornisům škodí nebo jsou pro ně toxické tyto potraviny:
- avokádo, čokoláda, alkohol, káva,
- cibule, česnek, rebarbora,
- slaná a sladká jídla,
- syrové brambory a zelené části rajčat.
Vyvarujte se také nadměrného množství tučných semen – slunečnici používejte jen jako pamlsek.
Ochočení a kontakt s člověkem
Mladí agapornisové se ochočují poměrně dobře, zejména pokud jsou ručně dokrmení. K ochočení vede trpělivost a klid. Začněte tím, že si na vás pták zvykne – mluvte tiše, seďte poblíž klece a odměňujte ho pamlsky.
Později můžete zkusit nabízet potravu z ruky, případně prst jako místo k usednutí. Důležité je pravidlo – žádné náhlé pohyby, žádný spěch. Agapornis potřebuje čas, aby začal člověku důvěřovat.
Agapornis jako jedináček
Ačkoli agapornisové bývají chováni v párech, lze úspěšně chovat i jedince, pokud mu věnujete dostatek pozornosti. Samotný pták si vytváří silnou vazbu na svého chovatele a vyžaduje každodenní kontakt – povídání, hraní, společné aktivity.
Pokud je chována samička bez partnera, může se v určitém období dostavit hnízdní instinkt. V takovém případě je vhodné odstranit z klece všechny předměty připomínající hnízdo (budky, krabice, tmavé kouty) a zkrátit dobu světla na 8–10 hodin denně. Omezte také tučná a bílkovinná krmiva, která podporují tvorbu vajec.
Takto lze zabránit tomu, aby samička snášela neoplozená vejce a zároveň si udržela psychickou rovnováhu.
Mluvení a napodobování zvuků
Agapornis nepatří mezi mluvící druhy papoušků, i když některé jedince lze naučit jednoduchým slovům nebo pískání. Vyniká spíše v napodobování tónů, cvrlikání či melodických rytmů.
Způsob, jakým „mluví“, je především řečí těla – zvedání křídel, kývání hlavou, čepýření peří a typické „broukání“, kterým vyjadřuje spokojenost.
Délka života
Při správné péči se agapornisové dožívají 10 až 15 let, v ojedinělých případech i více. Délku života ovlivňuje kvalita stravy, čistota prostředí, dostatek světla a přítomnost partnera nebo pravidelný kontakt s člověkem.
Cena a prodej
Cena závisí na druhu, barevné mutaci a původu ptáka.
- Běžní agapornisové: 800–1 500 Kč
- Vzácné mutace nebo ručně dokrmení jedinci: až 2 500 Kč
Při výběru sledujte chování – zdravý agapornis je živý, má čisté oči, lesklé peří a pevný postoj. Vyhněte se nákupu od neověřených zdrojů, kde hrozí paraziti nebo podvýživa.
Nemoci a prevence
Agapornisové jsou odolní, ale i u nich se mohou vyskytnout běžné zdravotní problémy:
- napadení roztoči (vápenka),
- záněty dýchacích cest z průvanu,
- obezita, poškození jater z tučné stravy,
- škubání peří ze stresu nebo nudy.
Prevencí je čistota prostředí, dostatek pohybu, vyvážené krmení a sociální stimulace. Při podezření na nemoc je vždy nutná návštěva veterináře specializovaného na exotické ptactvo.
Proč si agapornise pořídit
Agapornis je malý papoušek s obrovskou osobností. Vyžaduje pozornost, prostor a především společnost – partnera nebo člověka, který mu bude věnovat čas.
Jeho oddanost, pestrost a inteligence z něj dělají jednoho z nejzajímavějších papoušků pro domácí chov. Ať už si vyberete růžohrdlého, fischerova nebo škraboškového agapornise, získáte společníka, který vás bude těšit mnoho let svou energií i věrností.
Zajímavosti o agapornisech
- Název „papoušík lásky“ vystihuje jejich věrnost – tvoří páry na celý život.
- Samice nosí větvičky a traviny pod křídly, aby si sama stavěla hnízdo.
- V Africe hnízdí nejen v dutinách stromů, ale i v termitištích.
- Jsou mimořádně společenští, ale k jiným druhům papoušků se mohou chovat útočně.
- Jejich tiché „broukání“ je projevem spokojenosti a důvěry.
Časté dotazy k agapornisům (FAQ):
Může agapornis mluvit?
Ne, nejde o druh, který by napodoboval lidskou řeč. Někteří jedinci se však naučí melodie a jednoduché zvuky, které často opakují.
Jak poznám samce a samici?
Pohlaví je u agapornisů těžko rozeznatelné, proto se využívá DNA test. Samice bývají mírně mohutnější a mají širší pánev.
Lze agapornise chovat samostatně?
Ano, ale jen pokud mu věnujete denní pozornost a sociální kontakt. Jinak se může cítit osamělý a strádat.
Kolika let se agapornis dožívá?
Průměrná délka života je 10–15 let, výjimečně i více. Správná strava, světlo a kontakt výrazně prodlužují jeho vitalitu.
Jak často krmit agapornise?
Dvakrát denně v menším množství. Voda musí být vždy čistá a dostupná po celý den.
Kolik stojí agapornis?
Podle druhu a mutace 800–2 500 Kč. Ručně dokrmení ptáci bývají dražší, ale lépe ochočitelní.
Zdroje informací:
- https://cs.wikipedia.org/wiki/Papou%C5%A1%C3%ADk
- https://www.thesprucepets.com/facts-about-lovebirds-390823
- https://www.smithsonianmag.com/science-nature/14-fun-facts-about-lovebirds-from-their-lifelong-devotion-to-surprising-aggresion-180949742/